Ze Šakvic /asfaltová silnice/ se vydáme po červené turistické značce /stará asfaltová cesta/, která nás povede po hrázi přehrady kolem kempu Mars až k obci Nové Mlýny. Tady hráz opustíme a budeme pokračovat po frekventované silnici směrem na Zaječí. Po 2 km na křižovatce odbočíme doprava směrem na Přítluky. Po 1 km potkáme směrovku k rozhledně Maják. Odbočíme vlevo a vydáme se nahoru do kopce k rozhledně /panelová cesta/. 

Až se pokocháme výhledem, sjedeme po /nezpevněné/ cyklostezce dolů do Zaječí. Můžeme omrknout místní kostel a pak opět po cyklostezce projedeme celou obcí. Poslední příčnou ulicí je ulice Vinařská. Tady budeme pokračovat vlevo po žluté turistické značce a potkáme Vinařství Nosreti, kde se můžeme občerstvit nebo si zaskotačit na lanovém centru v podobě pirátské lodi. Po žluté /asfalt/ můžeme pokračovat až k Vinařství U Kapličky. Zde můžeme vystoupat na menší rozhlednu Dalibor.

Na zpáteční cestě nás čeká pěkný sjezd. Od Vinařství U Kapličky se dáme po silnici doleva a pofrčíme dolů /asfalt/ po ulici U vily kolem velkého vinohradu. Opět narazíme na cyklostezku /asfalt/, která nás dovede zpět až k naší půjčovně.

Tip na rozšíření výletu

Milovníci přírodního koupání jistě ocení osvěžení těla v zatopeném písečném lomu u Zaječí s čistou vodou po celý rok, bufetem a vstupem zdarma. Dostaneme se k němu tak, že za křižovatkou po odbočení na Přítluky asi po 85 m vpravo narazíme na /prašnou/ polní cestu, která nás povede z kopce dolů až k lomu. Zpět se musíme vydat stejnou cestou.

Zajímavosti

Šakvice se poprvé připomínají až v r. 1371 pod jménem Číčovice, proto je kočka v obecním znaku. 

V obci se nachází kostel sv. Barbory s gotickou klenbou v presbytáři.  Při opravách v r. 2000 byla objevena dvě úzká gotická okna a rómánský svatostánek v čelní zdi přesbytáře. Tyto objevy posunuly stáří kostela dále na přelom 12. a 13. století. Z hlediska velikosti kostela i polohy se památkáři domnívají, že se mohlo jednat i o jakousi tvrz tepmlářů (13. stol.). Na odhalených stěnách a oknech se objevily dochované malby pocházející ze 14. stol.

V Šakvicích žili od r. 1533 s přestávkami asi 90 let habáni, čili novokřtěnci, anabaptiské či toufaři. Byly to skupiny křesťanů žijící v komunitách.

Hnutí novokřtěnců vzniklo v roce 1525 ve Švýcarsku. Snažili se obnovit staré křesťanství z dob apoštolů. Proto praktikovali nový křest - křtili zásadně až na základě vyznané víry (tedy dospělé), čímž se dostávali do sporu s církví katolickou i reformační a byli z Německa, Švýcarska i Rakouska hromadně vypovídáni. Habáni mluvili smíšeninou několika jazyků, ve které převažovala němčina. Moravská nekatolická šlechta je přijímala na svých panstvích - demonstrovala tím svoji suverenitu v otázkách náboženství (např. Linhart a Jan z Lichtenštejna - panství v Mikulově). Zároveň jí habáni přinášeli svou pracovitostí nemalé hospodářské zisky. Roku 1528 se konalo první vypovězení habánů, avšak na Moravě nebylo respektováno. Po Bílé hoře ale doba tolerance končí. V roce 1622 byli habáni ze země z náboženských důvodů bez jakéhokoliv majetku nemilosrdně vypovězeni. Za vlády Marie Terezie je pak na habány vyvíjen silný rekatolizační nátlak jezuitů a tak roku 1874 začíná hromadná emigrace do USA a Kanady kde žijí dodnes.

Přečtete si, co o nich tak poutavě svou archaickou češtinou píše v šakvické kronice František Nosek (1840 - 1924).

...Povahy pokojné, střídmé, nikdy k odporu neb násilí se klonící, vedeni brzo k práci na uhájení života nutné, lišili se nápadně od novokřtěnců v porýnských zemích, roty to surové a shovadilé. Původně provozovali jen různá řemesla a vynikali nad jiné pilností, svědomitostí svou, jakož i znamenitou zručností. Jejich výrobky, zejména nože, přízové zboží, hodiny a hrnčířské nádoby, po nich toufarské nazývané po dnes, sítě a mlynářské potřeby, počítány v zemi k nejlepším a všude i daleko hledaným. Pro svou věrnost, spolehlivost a poctivou práci od vrchnosti hojně brány na dvory.

...Jinak zase přísná odloučenost od světa, jejich náboženské přeceňování sebe, společná výchova dětí od rodičů odloučených, jejich až do krajnosti provedený formalism, jakož i často utrpené příkoří a pronásledovaní, učinily z nich lid drsný, nedůvěřivý a odpudlivý...

...Sotva ale v Šakvicích potřebné obydlí byli postavili a v nich po několik teprve neděl přebývali, již zakusili jim bylo r. 1535 první, ale nad míru kruté pronásledování. Vypuzeni ze svých domů musili všichni nemocní, staří a malé dětí po několik neděl přebývati pod širým nebem na ladech poblíž Dyje... Pronásledován a hledán jak v Šakvicích, tak též v ležení nad Dyjí, nejvyšší jejích pastýř Jakub Hueter. Hledali marně. Huetr ušel ze země. Místo něho byli sebrali v ležení u Dyje pod Šakvicemi služebníka potřeb Viléma Gricbacha z Kitzbühlu, odvedli ho do Brna, kde po krutém vyslechu upálen také pro víru svou zemřel.

... Že se novokřencům v Šakvicích později dobře vedlo, důkazem zajisté to, že drželi tenkráte ve vsi svobodný dvůr.

...R. 1547 počíná však pro ně opět doba plná žalu a utrpení; ze svých příbytků násilím vypuzeni, oloupeni o svůj majetek, sotva bídně zásobeni potravou nejnutnější, honěni byli v houfech z Moravy do Uher a do Rakous a odtuď zase zpět, přebývali r. 1548 nuzně v lesích a podzemních dírách hlavně v okolí Palavských hor... Vypuzení z počátku ze Šakvic uložili a poschovali pro lepší jak doufali budoucnost něco zboží v domě jakéhos Festla v Šakvicích. Tu vpadl nezdara zlý, syn starého Hanse Badra se soudruhy svými do onoho domu a odnesli vše za bílého dne a bez odporu. Sám rychtář byl s ními, a do jeho domu pobrané věci z velké části přenešeno, aby to přes noc u sebe schoval. Krásný to rychtář! K hanbě jeho zakročili jiní, škůdce všechny zjímali až na jednoho uprchlého. Zajatci odvedeni na zámek Hodonský k potrestání. Novokřetenci ale nedostali již ničeho zpět - uvázlo vše v poctivých rukou - úřadů!...

Zaječí - obec byla založena počátkem 13. stol. a kolonizována německým obyvatelstvem. 

Kostel sv. Jana Křtitele je výraznou pozdně gotickou dominantou obce. Postaven byl r. 1508. Stěny na sakristii jsou opatřeny střílnami, čímž se kostel řadí mezi jihomoravské opevněné kostely. Na vnějším plášti kostela je umístěn náhrobní kámen kněze Stanislava Reisingera z r. 1585 s českým nápisem. Podzemí pod bývalou farou a kostelem v Zaječí představuje neúplný systém podzemních chodeb defenzivního a únikového charakteru. Chodby v Zaječí mají dvě základní časové etapy. První fáze (13. - 15. Stol.) pravděpodobně souvisí se zbudováním fary staršího románského kostela na poč. 13. stol. Tehdy byly v Zaječí izolované lochy pravděpodobně téměř pod každou usedlostí. Druhá, nejdůležitější fáze využití chodeb (16. - 19. stol.) proběhla nejspíše po výstavbě pozdně gotického kostela v r. 1508. Do té doby byly asi v provozu dnes již neexistující větve chodeb vedoucích z fary pod presbytář kostela a z chrámové lodi pod náves a k blízké budově školy.

Kostel byl opevněn na poč. 16. stol., tedy v době svého vzniku nebo záhy poté, pravděpodobně z důvodu předchozích husitských nepokojů či obrany proti hrozícímu tureckému útoku na Moravu. V tomto období byla zřejmě také vybudována a zprovozněna současná známá část podzemních chodeb. 

Rozhledna Maják je společná stavba obcí Přítluky, Zaječí a Rakvice na Přítlucké hoře (292 m.n.m.). Dřevěná rozhledna s ocelovými prvky je cca 27 m vysoká a výška zastřešené vyhlídky je ve 21 m.

Národní přírodní rezervace Křivé jezero o rozloze 124 ha vznikla v r. 1976. Nachází se 2 km jižně od obce Nové Mlýny. Jedná se o zachovalou část nivy s přirozeným charakterem říčního koryta, porosty tvrdého a měkkého luhu, lužními loukami, nelesními mokřadními a vodními společenstvy a odříznutým meandrem Dyje; význačné hnízdiště ptactva. Celá rezervace se nachází na holocénní fluviálních písčitohlinitých sedimentech. Byly sem přeneseny zachráněné rostliny ze dna budované Novomlýnské nádrže.

Přítlucká hora - na jejím úpatí se rozkládá nejcennější zbytek nivy NPR Křivé jezero s významným hnízdištěm pro mnoho druhů ptáků, např. husy velké, luňáka hnědého, čápa bílého a černého, kormorána a také orla mořského. Rezervace je také součástí mezinárodně významného mokřadu - Mokřady dolního Podyjí. Rostou zde bledule letní, pryšec bahenní, kosatec nízký, šišák hrálolistý. Na jižních svazích najdeme stepní vegetaci. Z živočichů se zde hojně vyskytuje střevlík. Jsou zde doloženy pravěké kultury pozdní doby kamenné, bronzové a železné. Na jihu katastru obce se rozkládá sídliště kultury velatické a sídliště z období římského.

U slepého ramene Dyje bylo objeveno 100 mohyl žárových pohřebišť o více jak 400 hrobech a sídliště.

Nové Mlýny vznikly osídlením Novokřtěnci (Habány) v době náboženské tolerance na základě souhlasu Lichtenštejnů z r. 1558. Byli to zruční řemeslníci - mlynáři barvíři, ševci, lazebníci, oděvníci, hodináři, zvonolitci, felčaři. Zvláště se proslavili svojí habánskou keramikou. Brzy díky svému umu a pracovitosti zbohatli a jejich bohatství se často stávalo cílem loupeživých hord. Obec se v r. 1960 stala částí obce Přítluky.

www.sakvice.cz; Eliška Brúčková (diplomová práce), https://www.toulkypocechach.com/zajeci.php, www.pritluky.cz,  https://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?wp=GC55JFE&title=tudy-utikali&guid=7881b347-ffd8-411f-8f62-731ed6fd260a